|
ROZHOVOR S PETREM - JINDŘICH V.
/ Zpět >>
Petr Štěpán o prázdninách hudebně nezahálel, což dokazuje jeho
spolupráce s Horáckým divadlem v Jihlavě. 3. září zde byla uvedena česká premiéra
Jindřicha V., ke které Petr napsal původní hudbu. Na premiérové jeviště pi
děkovačce Petr vystoupil společně s předním českým režisérem Karlem Křížem a s předním
překladatelem Shakespearova díla Martinem Hilským.
Redakce divadelního měsíčníků Šlágvort v souvislosti s premiérou
Jindřicha V. Petra vyzpovídala:
Jaké téma Vás v této nepříliš často uváděné historické hře zaujalo?
Zaujala mne především nabídka jako taková a také mne lákala možnost
spolupráce s režisérem Karlem Křížem. Nemám rád současné moderní hry, ať už se
zaštitˇují jakýmkoli posláním. Jsou pro mne málo uvěřitelné a často je v nich cítit
autorská touha po úspěchu za jakoukoli cenu. Jindřich V. je pro mne
výzva, kterou představuje Shakespeare, historická poloha hry a přednes, ve
kterém je napsán.
Co se Vám stalo vodítkem ke scénické hudbě, co Vás inspirovalo? Jakým
výsledným dojmem má Vaše hudba působit?
Vycházel jsem především z požadavků režiséra. Rozebrali jsme hru po
jednotlivých
výstupech. On mi sdělil co chce jakou scénou vyjádřit a jakého celkového
znění má hra dosáhnout. Snažil jsem se odvést maximum, přestože doba na dodání
hudby byla dva týdny! Obvykle se poskytuje termín dvou až tří měsíců. Některé
motivy jsem použil z osobního archivu, pracoval jsem i s ruchy a mixy. Šlo mi
především o vyjádření atmosféry. Někde zazní piano, jinde dunivé údery bubnů.
Hudbu chápu jako nedílnou součást představení, ale její úkol je především emotivně podpořit
a ovlivnit divákův celkový dojem.
Je to Vaše první spolupráce s Horáckým divadlem (a divadlem vůbec)? Jaká
je to zkušenost?
Pokud pominu hru Legenda o krysaři, tak ano. Práce pro divadlo znamená
velký díl odpovědnosti. Mám na mysli spolupráci s režisérem Křížem, o němž je
známo, že má
vysoký umělecký i režijní standard - vzpomeňme jeho Equus nebo Návštěvu
staré dámy.
Hudbou můžete mnohé povznést ale i mnohé pokazit . Dostával jsem nabídky
i z jiných divadel k jiným hrám. Nepřijal jsem je, texty mne ničím
nenadchly. Nerozumím příliš "modernímu divadlu", alespoň v tom smyslu, že chce
diváka za každou cenu pobavit nebo šokovat.
Hra Jindřich V. se mezi takové tituly rozhodně neřadí. Má jisté vnitřní
poselství - vypráví o dobyvačných válkách, egoismu, chamtivosti a
aroganci vládnoucích. Toto poselství je myslím dostatečně čitelné, záleží však
především na divákovi, jak moc se nad textem zamyslí a kolik si sebou z tohoto představení
odnese.
|
|
